(latinsky: Thymus vulgaris)

Ušlechtilá trvalka příbuzná naší mateřídoušce. Ve volné přírodě u nás neroste. Velmi aromatický keř či polokeř. Kvete v květnu až září bílými, fialovými či růžovými kvítky. Sbíráme nať před květem či v době květu, u starších rostlinek může být sběr i vícekrát za rok.

Zajímavost

Staří Egypťané jej používali při balzamování, neboť tymián hubí plísně a bakterie. Pro Řeky byla vůně tymiánu symbolem elegance.

Úprava

• Listy, nať čerstvé: zelené koření (vysoký obsah vitamínu C).
• Listy sušené: koření, nálev, extrakt, obklady, koupele.

POUŽITÍ

Listy, nať

Má silné antibiotické účinky. Dezinfikuje dýchací cesty, ale i celý trávící trakt. Pomáhá vyhánět střevní parazity. Má protikřečovité a bolest tlumící účinky. Podporuje vykašlávání. Tlumí nadýmání.

Zevně se používá jako kloktadlo, na obklady a v koupelích. Pomáhá při zánětech kůže, vředech a hnisavých ranách.

Upozornění:

Bez omezení.

Najdete jej v těchto výrobcích:

• bylinná mast PÉČE O CHODIDLA

Zdroje informací:

• Léčivé rostliny: Jarmila Neugebauerová a Věra Žďárská
• 500 nejlepších receptů lidové medicíny: Dionýz Dugas
• Zdraví z boží lékárny: Maria Treben
• Léčivá kosmetika z přírody: Myriam Veit
• Léčivé rostliny II: Štěpán Neubauer, Karel Klimeš a Ludmila Černá